Giro de Hana 2012
| *** 10.-12.8.2012 *** | |
| (pa-ne). Pozor Mindo, opakuji - je to srpen ! | |
| 1. den | Cektovice tour |
| Telnice - 9:00 | |
| Bilovice nad Svitavou - 10:00 | |
| Cetkovice (Uhrice) - cert vi | |
| 2. den | Tovacov tour |
| Cetkovice - 10:00 | |
| Tovacov - ani Minda nevi | |
| 3. den | Brno tour |
| Tovacov - 9:00 | |
| Telnice (Brno, Bilovice n/Svitavou) - to je stejne jedno | |
tedy posunul asi o hodinku a hromadny start byl neco pred jedenactou. Domluvili jsme se na zmene trasy, protoze ta puvodne planovana nam prisla fadni, tak jsme to svihly pres Olomoucany. Acho jo, tak se zacaly ukazovat drobne nedostatky staje AMULET. Na druhou stranu tato kola maji jednu dobrou vychytavku, ze se postupne samy odlehcuji uvolnovanim soucasti. Ale bude to chtit jeste dolatit. Po vyjezdu Olomoucan (tentokrat jsem nezvracel) jsme vedeli, ze nejvetsi vrcharska premie je za nami a muzem se pustit do zavodu plenho taktit a krutosti. Pred tim se peloton jeste rozhodl, ze doplni zasoby v Oloumacanech a tak v jednom z mistnich kramku, kde se nesmi mluvit na prodavacku kdyz markuje, si zakoupili tycinky a nejake to pitivo. Samozrejme, ze jsme pani kdyz markovala upozornovali, ze tam uz nejsou mussli tycinky a meli by je pak doplnit. Pani byla mirne rozezlena a tak ani nevratila Honzovi 2 Kc za lahev, kterou chtel vratit opet kdyz znova markovala. Myslim, ze ten obchod uz zavreli. Od te doby zacal uz jen zavod, kde se sem tam nekteri snazili utrhnout, ale peleton je vzdy pohltil. Simulujici Koca dostal parkrat podpory v kopcich od Honze. Nutno rict, ze pouze fyzickou, protoze psychicky to bylo spis naopak. Clovek by neveril, jak rychle muze slapat kdyz ten druhej ma v ruce koprivu. Nervozita mezi zavodniky se stale stupnovala metr od metru a cim vic jsme se priblizovali k cili. Velmi blizko cile se uz zdalo, ze Jakub ma sve 1. misto jiste. V zaveru ale Koca, jezdici za staj AMULET, nasadil velke tempo (utrhnul se, protoze to kolo proste neslo zastavit) a jen o kousek mu uslo 1. etapove vitezstvi a skoncil druhy za Honzou, ktery jeho zbesily unik dokazal zachytit. Ostatni zustali v prachu a sedi staje AMULET. V casovem limitu ale dojeli vsichni.
Po zavode spocal jemny relax na zahrade Jankovych a po sprse a vybornem gulasku od Lenky jsme vyrazili vzstrit nedaleke hospudce. Mezitim Filip jeste posbiral prichozi lidi, kteri se nemohli dockat az uvidi sve idoly az jim z toho mouchy lezly po cele.. Postupne prijel i posledni zavodnik Dan a nakonec i Dana. Byli jsme kompletni a mohlo zacit bujare veseli. Ve vsi pocestnosti se nakonec zavodnici dostali zpet do domu (ikdyz si 15 minut pockali nez nekoho vzbudili) a stastne usnuli tesic se na dalsi etapu.
Odpočinek byl krátký nicméně hutný a tak šup zpátky do sedel a vstříc sjezdu do Konice. Dolů to mazalo jak prokopnutý, takže než sme se nadáli byli sme dole a valili vstříc Prostějovu. Silnice už se o něco zhoršila, ale na místní poměry pořád pohodička. Po rovině nám to utíkalo rychle, takže než sme se nadáli byli sme v obědní stanici - Plumlov.
Místní servírka byla velmi ochotná a poskytla jak azyl našim strojům tak pro nás zajistila místa v jinak plné restauraci. Musím říci, že oběd byl opravdu dobrý. Za pár korun sme se nadlábli jako králové. Vzhledem k velmi slušnému času jsme chvíli probírali další kroky a potom do toho opět šlápli. Ric pic a sme v Prostějově. Ten jsme za motorkami projeli v pohodě, ale kdybych věděl jaká placka nás čeká mezi Prostějovem a Tovačovem tak bych se asi moc nesmál. Po pár dědinách nás to hodilo na silnici, která byla zábavná jako ČT24 a hlavně nekonečná. Prostě peklo. Naštěstí všechno jednou končí, takže skončila i ta pitomá silnice a byli sme v Tovačově.
Penzion jsme našli a konečně sme mohli prásknout s kolama a dát nohy nahoru. Ubytování v pěkných pokojích proběhlo rychle a tak sme sebou plácli na záhradku a objednali si pivko. Pěknou recepční s velkýma očima hned ve startu rozbil Honza, když jí na otázku zda máme všechno řekl, že toho hodně chybí. Uplně bylo vidět jak se jí kouří z hlavy, když se tuto informaci snažila rozkódovat. Co se týče obsluhy, tak musím říct, že holky nebyly nějak nepříjemný, ale přišlo mi, že žijou v nějakém vlastním světě, ze kterého jenom sem tam vykouknou do toho našeho, aby zjistili co se tu děje a pak rychle zpátky.
Jinak ubytování dobrý (až zas samozřejmě na toho Honzu, které se nespokojil se sprchovým koutem a tak vytopil celou koupelnu a čast pokoje. Sice se vymlouval na rozbitou hlavici na sprše, ale prokoukli jsme ho.), vynikající, ale opravdu vynikající pivo avšak strava tedy mrzká. Uznávám, že i velmi levná, ale fakt nic moc. Se snídaní nás rovnou poslali do prdele, takže ráno to budem muset nějak pořešit.
Večer nám zpříjemňoval nějaké místní týpek hlasitým džúboksem a naprosto mě dostal, když prohlásil, že vypadám jako z Luneticu :)
Já jsem šel poměrně brzy spát, ale zbytek osazenstva vyrazil na místní rockový festival, kde se děly hrozný věci. Balení padesátnic, kotrmelce mezi tančícími páry, hybernace, alkohol proudem, slyšel sem i něco o orgiích, no zkrátka sodoma gomora. A protože kluci byli tichošlápci, tak o jejich návratu věděl celý hotel :)