Giro de Vysocina 2011

8. rocnik Gira byl pro nektere velmi vyznamnym rokem, nebot naposledy jeli na svem kole. Zavod to byl kruty, stridalo se hezke pocasi, ale i nemilosrdny dest a krupobiti. Nakonec, ale vsichni dorazili v poradku a skoro celi.

1. etapa

Skutecny zavod zacal v 9:00 hodin slabsi rozehrivaci vyjizdkou po Bilovicich a hledanim klicu na povoleni slapatek mocneho Koce. Pozn. Koca neni v zadnem pripade tak mocny, jako vsemocny minda. Vse se delo jen proto, ze se nasli takovi nesportovni jedinci, kteri me schovali boty na kolo abych nezavodil. Jak se ale pozdeji ukazalo, pro Minde slapatka, ktera se zarezavala do bot a nasledne do nohy, dokonce vyhovovala, protoze si je svym zvlastnim zpusobe dokazal obalit nohou jak opice. Cilem prvni etapy byl jiz povestny Lucky Vrch, resp. nekonecny pribeh zvany "Teleci". Po asi hodinovem zdrzeni jsme vyrazili vstric Blansku, kde jsme si dali sraz s Mindou, ktery jel autem. To jsme ale jeste nevedeli, ze na nej budem cekat hodinu, protoze Minda jel nekam na Vyskov. Cekani jsme na konec vzdali a pokracovali jsme smerem na Cernou Horu bez jidla, piti a vseho co vezl minda v aute. Nakonec nekde za Cernou Horou jsme nasli restauraci (myslim, ze v Lysicich) a rekli si, ze na Minde pockame a aspon se najime a napijem. Minda mezitim bloudil po zapadnim Slovensku. Nakonec to ale Minda zvadl a jeste jsme mu malem dali korunu. V lysich to Koca uz nevydrzel a rozhodl se delat doprovodne vozidlo sam, protoze nechtel riskovat dalsi "zdrzeni". Dalsi cast zavodu probihala jiz bez vetsich problemu. Pominem-li male zdrzeni, kdyz peleton zapomnel zahnout a na chvili zabloudil a zastihl ho dest nebo spis bourka. Ke konci zavodu opet nikoho nezklamala malebna vesnicka Teleci a po patricnem vyzvraceni v cili se mohli vsichni pustit do povoleneho dopingu a jidla. V cili jiz cekala skupina doprovodnych motocyklu s kamerami a titernymy az vlezlymy otazkami na telo. Ale to se uz od novinaru ocekava. Vecer probehl, tak jak probehl, tedy jak nejlepe mohl. Dokonce jsme meli kulturni vlozku od Lenky, ktera ukazala vsem, jak se couva s SUV. Predstaveni to bylo hezke, tak jsme museli zatleskat. A pak uz do nas Honza hustil notnou davku vtipu...skoro vsichni se smali.

2. etapa

Druhy den se vstavalo docela brzo, aby se pripravili kola a uteklo se novinarum, kteri chteli chytit nejakou tu kachnu z predesle noci. Vyjelo se okolo desate hodiny a nasadilo se docela huste tempo. Divaci na krajnicih zasli, zensky strhavali vse co meli..no proste to byl zavod jak ma byt. Cilem byla Namest nad Oslavou. Karel se svym konzumnim kosikem jel svy tempicko okolo 30 km/h a bylo jedno jestli slape do kopce nebo z kopce, proste Karel. Do Nameste jsem dorazili opet s bourkou za prdeli, kterou jsme chytli i v Dolni Rozince. V cili se jiz pocasi trosku uklidnilo a jen o berany to vyhral Koca, protoze zadne nemel. Po druhe etape byl zavod nadmiru vyrovnany a stale nebylo jiste, kdo se muze umistit na nejvyssim stupni. Vsechna pozornost se tedy prenesla do posledni 3. etapy.

3. etapa

Posledni etapa byla plna emoci a vypjatych situaci a par zmrzlin v Ivancicich. V teto etape uz slo o vsechno a jelo se na krev. Cil byl nejisty a kazdy si jel kam chtel. Do dnes neni jiste, kdo dojel do cile jako prvni a jestli vubec dojel. Proto se zavod o celkove umisteni presunuje na dalsi Giro, ktere bude jiz 9. rocnikem a pojede se v srpnu 2012. Giro ponese nazev Giro de Hana.


STATISTIKA

Bylo by hezke je mit, kdyby mi neukradli kolo i s tachometrem, kde jsem mel vse zaznamenane...


FOTOGALERIE

Nejakou fotogalerii muzete najit zde


(c) koca and ufa 2011