* Giro de Vysocina 2009*

Giro de Vysocina 2009

Tak a mame za sebou 8. rocnik Gira. Tentokrate Giro de Plumlov aka Vysocina.

Trasa byla tak, ze jsme jeli z Brna do Plumlova, druhy den z Plumlova do Plumlova a nakonec znovu do Brna.

1. den

Prvni etapa zacinala v Bilovicich nad Svitavou, kde se sesly davy lidi, aby povzbudili sve favority. Start zacal docela svizne a jiz od pocatku se koca snazil utrhnout, ale nedarilo se. Prvni komercni zastavka byla na Stara Hut u Adamova, kde jsem povinne udelali par fotek a pokracovali dale smerem na Plumlov resp. k Macose. Dalsi komercni zastavka byla u oblibeneho vysilace. Tam jsme si ho pripomeli a jeli dale. A pak uz jsme se neomylne blizili k vysnenemu cili a tim byl Autokemp Plumlov. To nas ale jeste cekal kopec zvany "brni me koule", ktery nese nazev po slavnem zavodnikovi gira Ufounovi, ktery mimichodem taky zavodil, ale pripojil se pozdeji, protoze z minuleho zavodu mel naskok a to pravidla gira povoluji...

2. den

Druhy den zacal velmi pekne. Slusne vyspany jsem se musel vyhrabat z chatky, kterou nekdo pres noc prestavel na lihovar a nalapat trochu cerstveho vzduchu. Celkem me prekvapilo, kdyz se temer ve stejny okamzik vzbudil Dusan a vyskocil ze sveho opla, ktery mu slouzil jako postel. Rekli sme si, ze ostatni nechame jeste prospat a sezenem neco k snidani. Dost me zklamal mistni obchod absenci kakaa a tak sem se musel spokojit s jakymsi jahodovym mlekem. Sedli sme dole a gablili spekulujic o tom, kdy asi vstanou dalsi a kam se pojede. Kolem devate z chatky vyskocil i nas zavodnik a pak uz to slo raz na raz. Neubehla ani hodina a vstali vsichni. Pocasi vypadalo slibne. Pod mrakem lehky vanek. Kdyz sme se konecne domluvili na trase, zacali jsme s pripravou. Musim rici, ze letosni Giro bohuzel (nebo nastesti pro me) bylo spise spolecenskou akci nez cyklistickou. Trasa druheho dne mela slabych 40 km a to v pomerne rovinatem terenu. Z Plumlova sme si vyticili cil nasi cesty. Jakesi zapadle mestecko se zameckem, kde jsme se meli otocit a zpet. Kdyz uz to konecne vypadalo, ze vyjedem, tak si vsichni vzpomneli, ze potrebuji dofouknout kola, tak zase zdrzeni. Sice sem tomu uz moc neveril, ale nakonec se nam podarilo vyjet. Ovsem pozor, zamerne sem si to nechal az na ted, protoze se stalo neco cemu bych sam neveril, kdybych tam nebyl. Koca se rozhodl, ze nepojede a bude spat. Sice zvlastni, ale predstavte si, ze nejel ani nejmocnejsi z nas. Ten do ktereho jsme vkladali vsechny sve nadeje. Minda. Proste k neuvereni. Ze pry nas dojedou pozdeji. To uz sem se smal pod vousy. Kazdopadne sme teda vyjeli. Ric pic a byli sme u zamecku. Sem koukal jak sme tam byli rychle a to sme jeli pomerne pomalu. Musim tedy rici, ze zamecek to byl pekny. Uvnitr vystava obrazu v okoli muzeum kocarku. Tam prisel prvni rozkol v tom, ze sme nebyli schopni se domluvit jak s obedem. Pulka chtela jist na ceste, druha az zpatky v Plumlove. Padly nejake argumenty, pak rany. Plumlov zvitezil. Cesta zpet byla taktez v pohode. Jedem si to po silnici, kdyz se blizime k odbocce na Prostejov. Svara potrebuje prachy, blesklo mi hlavou. Zastavili sme s domluvili se na zmene trasy pres Prostejov. Ze su uplne kreten me doslo v zapeti, kdyz sem si vzpomnel jaka je cesta z Prostejova na Plumlov. Vsechnu zbylou energii sem vyplytval na to jak sem se nenavidel, takze to pak bylo jeste o to tezsi. Aby toho nebylo malo, tak se zacalo rapidne kazit pocasi. Hodne se ochladilo a kdyz sme slapali po dvanactce tak sem si myslel, ze hodim kolo do rygolu. Nas prijezd byl uplne neuveritelne. Dorazili sme k chatkam, tak tak se stacili prevlect a drc, nekdo otevrel kohout. Ale tak, ze nesetril. Na jidlo nas muselo jit .... "v tuto chvili asi autor usnal, nad psanim nebo tezko rict, proc to neni cele"

3. den

Posledni den, tedy posledni etapu, vzali vsichni poctive a taky proto, ze tentokrat slo o vse.

STATISTIKA

NENI, protoze byla zakazana pro prilis dobre vysledky !!

FOTOGALERIE