Giro de Vysocina 2007

Tak tu mame dalsi rocnik Gira.
Jiste jste si vsimli, ze nazev zni jinak. Ano, spravne, zmenila se trasa. Tentokrat se jelo jinudy a protoze jsem spravne predpokladal, ze je nutne kvuli me nepritomnosti intervenovat na ucastniky, muzete si precist jak to vypadalo.
Tentokrat vas celou udalosti provede Koca.
Tak tady to je, v puvodnim zneni:


Giro de Vysocina (2007) :
===================
1. etapa
---------
Takze na ksirove byl sraz 9:45 a mel jsem ho tam jen ja sam se sebou (protoze dusan a honzik asi jedou az za mesic) {holt tak to dopada, kdyz komunikace vazne a splest si datum zas neni tak tezke; pozn. ufafil } a jelikoz jsem dochvilny, tak jsem vyrazil 9:46 (a na sama sebe jsem necekal) z ksirove a jel na dalsi sraz s Karlem Kmentou, ktery byl v modricich na namesti a cekal tam na 10:00, ja tam prijel 9:59:23 a karel tam uz byl ! Spolecne jsme vyrazili do Moraskych Branic, kde byl sraz 11:15, coz bylo pro nas trosku pozde, protoze jsme tam prijeli uz 10:45, ale aspon jsme si odpocinuli. (viz foto z mor. bran.) V moravskych branicich se k nam pripojila mindova staj v cele se samym mocnym mindou nasledovanym dusanem, martinou a daliborem aka ufa :) {coze?; pozn ufafil}. A asi 10:30 jsme vyrazili do nameste. Ale uz asi po 6 km (v ivancicichh) se objevily prvni komplikace a to kdyz martina vzala prilis dopinku a jeji telo, resp. kolena vypovedeli sluzbu a musela se vratit, uz jen proto, ze poradatele prisli na to, ze brala dopink a byla diskvalifikovana. (Pozdeji se ale ukazalo, ze dopink bral i koca, ktery byl ale reditelem zavodu, tak se dopink povolil pro vsechny). Zavodu se nevyhulo ani necestne jednani a to od minde, ktery na obcerstvovaci prestavce propichl kocovi zadni kolo, ale pak nevedel kam jet, tak mu poskytl svoji nahradni dusi. (viz. foto). Behem 1. etapy doslo take u nekterych zavodniku k dehydrataci, blouzneni a poblazneni hlavne pak u dalibora, ktery se musel pak napit kalvadosu. 1. vetsi zastavka byla v dukovanech (protoze tam meli otevrenou hospodu driv nez v 16:00) a tam jsme si dali dabelskou topinku, ktera nebyla dabelska, ale i presto dobra. Pak uz jsme jen projeli kolem chladicich dukovanskych vezi a vypli si svetla, protoze uz jsme je nepotrebovali a mirili do dalesic a pak na prehradu, kde jsme se chteli vykoupat. To se ale ukazalo jako nemozne, protoze se nikomu nechtelo skakat 68 m do vody (lidi jsou holt rozmazleni). Minuli jsme tedy prehradu a jeli rovnou do Nameste, kde nas hned na zacatku zaujal rybnik u ktereho jsme taky zustali a kde jsme se vykoupali a dali neco malo k jidlu a hlavne nejake to pivo. Ondra a kveta na ktere jsme tam cekali prijeli az v osm a Alena jeste pozdeji, tak jsme si cekani kratili tim, ze jsme se snazili trefit hrdlicku kaminkem, ktera si sedla na telegrafni draty a dusanovy se to povedlo. Kdyz prijel Ondra a Kveta, tak jsme jeste dali jedno pivo jeli se ubytovat k nemu domu a pak na jidlo do nedaleke hospudky. Mezitim prijela i Alca a tak nas peleton byl cely pohromade. Celkem brzo jsme zaplatili a vetsi cast skupiny se odebrala do postele, jen koca s karlem a mindou dopijeli objednane vino. Vyzvednout si je se psem, ktery se jmenuje E.T. a je pravotocak pak byl ondra, aby je zavedl zpet do domu. Tam se ten den nic podstatneho uz nestalo. (aspon si to myslim).


2. etapa
----------
Druhy den nas cekala nejtezsi etapa. Vsichni to vedeli, ale nechteli si to pripustit a tak po chutne snidani a nakupu v mistnim hyper-super marketu jsme smele vyrazili napric kopcum. Celou etapu doprovazelo zastavovani na kopcich, takze se to celkme tahlo, ale bylo to diky neustalym kopcum a navic dochazelo piti a nebylo skoro kde co koupit, protoze jsme projizdeli same diry, kde i snad hovna prestavala smrdet. Tato etapa se vyznacovala i par zajizdkama (poradatele spatne vyznacili cesty) a to uz hned na 8 km za namesti, kdy jsme smerovali na cikov, ale to byla ta nejmensi zajiztka, protoze byla asi jen 500 m. Druhou zajizdku jsme absolvovali u prejezdu dalnice D1, ale ta taky jeste sla protoze nas "stala" asi jen 2 km. Nutno podotknout, ze mapy od seznamu, by meli mit spis slogan : "Seznam, nenajdu, ale poznam". Pak uz to bylo zoufalstvi, protoze jsme hledali jakoukoliv hospodu, ktera bude otevrena, ale ve vesnicich se otviraji hospody az od 16:00. Nakonec jsme nasli asi az vo pul jedne hospodu, kde varili jen kureci s opekanyma bramborama (nakonec se ukazalo, ze to byly hranolky) a knedliky s jahodama (vse byly koupene polotovary, takze nam z toho bylo blbe a tezko). Kazdopadne jsme byli v koncich, takze jsme uvitali i toto. To jsme jeste ale nevedeli, co nas vsechno ceka za kopce. V dolni rozince, jsme narazili na velmi pekny strasidelny zamek, kde vstupne stalo 150 kc, ale nakonec jsme si rekl, ze radeji pojedem at dojedem jeste za svetla. Jeste pred tim, nez jsme dosahli prvni sedmistovky, tak jsme znovu zabloudili za novou vsi (zajizdka asi 5 km), ale bohuzel jsme se zeptali jedne pani na cestu a ta byla natolik inteligentni, ze nas poslala s kolama pres pole a pres strane, kde se spatne chodi pesky ( a to neprehanim, viz. foto), tak jsme se vratili nasrani jak svina a jeli zpet radeji do nove vsi, kde maji uzasne znaceni a ukazatel na cestu, ktera vede lesem a neprojel by tam ani hummer. Kazdopadne my to projeli a minda pritom najel na zdechlinu a nemohl se z toho dlouhe hodiny dostat, vsak ho znate. Pri tomto sjezdu si kveta zranila koleni vaz a musela si pujcit ortezu od dusana a pouzit doping od minde, ktery v tom zacal videt vyhodny business a zacal distribuovat ibalgin. Pak uz nas cekala s otevrenou naruci jiz zminena prvni sedmistovka, kde jsme se vsichni vyfotili. Pak jsme to opet sjeli, coz nektere z nas rozplakalo a opet neco vyjeli a opet to sjeli skoro az na "nulu", ale to uz jsme byli v Jimramove. Tam jsme se obcerstvili (dali kofolu) a zeptali se na cestu, mistni nam rekli ze to je na teleci a vlastne porad do kopce a taky ze ano. Nadmorska vyska zde byla asi 380 m.n.m. a kdyz jsme dojeli do teleci, tak vyska byla jen 450 m.n.m. Podle toho co rikali mistni, tak cil mel byt hned za vesnici, tak jsem nechapal, jak na takovem kousku muzem najet skoro 300 m, no a pak jsem to pochopil. Za 1. vesnice mela aspon 5 km a ten "kopecek" za vesnici byl opravdu tahli a opravdu prudky, takze metry jen naskakovaly. Jako prvni do cile s nazvem Lucky Vrch dojel koca a objednal pivo pro mindu a pro sebe, protoze vedel, ze minda jel jako druhy. Nez prijel posledni ucastnik etapy, koca mel vypito. Ale pivo bylo opravdu hnusne, takze nedoporucuji, byl to jakysi patok z pivovaru polycka. Jeste takova perlicka, co nam rekl karel a to, kdyz jel na konci vesnice teleci, tak rikal "si tak slapu a najednou chro chro a vidim ovce", cimz nas dostal. Ubytovani bylo dustojen a i se s nidani a veceri stalo jen 300 kc. Na veceri byla velmi chutna polevka a rajska s ryzi a na snidani byla klasika {to jako missionarska poloha? nebo my nevime na co ses zvykle :) ; pozn. ufafil}. Navecer jeste prijela autem nas navstivit a povzbudit Martina, kterou jsme tam radi uvideli, uz jen proto, ze jsem v tom videli odlehceni zavazadel, ale nakonec si nikdo nic nenechal vzit. Musim se zminit i o vybornem moku s nazvem lucky vanek, ktery byl opravdu dobry, uz jen proto, ze z neho rano nebolela hlava a clovek se citil dobre,ale kdyz si prdnul, tak to stalo za to a ze se z toho prdelo ! V jedenact jsme v hospode zasnuli a sli spat, protoze tam uz nebyl kdo by nam nalil. Jeste jsem si vzpomel na zachod, kde bylo tak malo mista, ze tam bylo otevrene okenko a ty sis musel dat hlavu z okna by sis udelal potrebu a pritom se dival na prirodu (na zdarske vrchy), docela prijemne srani.


3. etapa
--------
Zacala dobrou snidani, ale s velkyma obavama pred cestou, ktere se ale nezakladaly na skutecnostech nybrz na skusenostech z predchozich etap. A jelikoz byl povoleny doping (protoze uz ho stejne vsichni brali), tak se vsichni nadopovali a jeste pred samotnym startem se sli projit a prohlednout si horskou krajinu, ktera je tam opravdu krasna, zejmena ten vyhled, kde se poridilo par fotek pro novinare a pak uz jen smele ku Brnu. Hned ze zacatku peloton ujel dvojici Hudla a Kveta a tim si myslel, ze ma misto jasne, ale to se ukazalo jak spatny odhad. Cesta az pred Bystrici nad perstejnem byla velmi dobra a rychla (hlavne silnice byla rovna), pak jsme uz vsichni vedeli proc se to mestecko jmenuje NAD perstejnem. Po vyslapu dvou peknych horskych etap, jsme sjeli do mesta, kde jsme se posilnili pitim a minda prasky. Do Brna to uz bylo jen asi 50 km, ale nekteri z nas uz vedeli, ze jejich cilem bude Tisnov, ze Karle ? :). Od Bystrice to bylo uz v podstate porad z kopce a dokonce (k nasemu udivu) jsme narazili na hrad perjnstejn a kdyz se nam podarilo zdarne zabrzit v kopci, tak jsme se tam sli podivat, tedy hlavne alca, ostatni si sedli na zahradku a dali si borsc a piti. Pote se skupina jeste podivala na mistni drave ptaky a minda neustale resil, jestli ma dat dobrovolne vstupne a kdyz tak kolik. Nakonec sve dilema prekonal a dal jim myslim 10 kc a hned na to si musel vzit nejake prasky. Koca navrh, ze bychom se mohli najist v Predklasteri, coz je vesnice tesne pred Tisnovem a asi i proto vsichni souhlasili, ze Karle :). Cesta do Predklasteri (Tisnova), byla hodne rychla, protoze samotny koca jel 35 km/h a ostatni (minda) (aspon to rikali), jeli 30 km/h. V predklasteri jsme si dali vcelku normalni jidlo (krome dusana, ten si dal sunkovou rolku jako predkrm a salat). Ale jiz v restauraci zacal karel lamentovat a neustale si ztezovat at jedem vlakem atd atd., az vsichni krome minde (ktery byl rozhodnut jet az dom....asi ty prasky) a aleny jeli protoze si mysleli, ze je uz prilis pozde, aby jezdili do Brna, ale to udelali chybu. Protoze po tom, co odpodla tato cast pelotonu, zustal uz jenom minda, alca a koca a vsichni mysleli uz na jistou medaili a tak jeste v Drasove se v klidu zastavili u jednoho pana na zahrade a svezli se ve vlacku, ackoliv uz bylo hodinu po zaviraci dobe. Pote se uz nezistne a s velkou vervou vyritili do nejprudsiho kopce cele etapy, ale zvladli ho bravurne, co bravurne, zvladli ho s noblesou a graaacii a pak uz jen ujizdeli pres lipuvku smerem na Blansko, aby tam zahli na Adamov a jeli uz znamou cyklotrasu do Bilovic. Ale tady prislo OBROVSKE prekvapeni celeho zavodu, kdy zbyvajici tri zavodnici dojeli ty dva co jim ujeli jeste na luckem vrchu na zacatku etapy a to u rozcesti na Adamov/Blansko. V tu chvili zacal opet nelitostny boj o medajle, ktery by se dal prirovnat chvilemi k necestnemu jednani az valce. Ovsem do Bilovic dojeli vsichni v poradku a tak si dali posledni posezeni v hospudce na vrchu Bilovic. Na Mindovi bylo videt, ze uz dojede dom na kole at se deje co se deje i presto, ze ho koca neustale premlouval, aby jel ze Zidenic vlakem (a tim si prohral etapu), ale minda ne. (Pak se musime minde zeptat, co si to bere za prasky, protoze jsou asi dobre) Po osvezovaci pauze se skupina opet utrhla hudlovi a Kvete v obranech, kde se dustojne rozloucili a Alena jela salinou do Bohunic, protoze jizda po Brne na kole neni zrovna zuzo a koca jel vyprovodit Minde z Brna, aby v tom Brne jeste chudak nebloudil nadrogovane. A kdyz se Koca vracel zpet ke svemu cili, tak jeste jednou potkal Hudlu a Kvetu jak vecereli v K1. Minda dojel domu a zazil Giro se vsim vsudy, protoze ho potkal prudky dest a blesky, ale dojel ! Takze si zasluhuje 1. misto. Takze celkove poradi Gira bych videl asi takto:

Celkove poradi zavodu :

1. Minda

2. Alca

3. Kveta

4-8. Dalibor, Dusan, Hudla, Karel, Koca

STATISTIKA

PRVNI DEN nadmorska vyska start: 200 m.n.m. nadmorska vyska cil: 375 m.n.m. trip alti: 755 m max alti: 450 m avg climb: 2 % max climb: 9 % trip distance: 84 km ride time: 3:59:10 avg speed: 21.00 km/h max speed: 52.00 km/h start time: 9:45 end time: 16:50*

DRUHY DEN nadmorska vyska start: 375 m.n.m. nadmorska vyska cil: 716 m.n.m. trip alti: 1385 m max alti: 716 m avg climb: 3 % max climb: 14 % trip distance: 87.67 km ride time: 4:50:08 avg speed: 18.10 km/h max speed: 62.00 km/h start time: 9:40 end time: 18:03

TRETI DEN - Diskvalifikace : Martina (prilis dopingu) *nadmorska vyska start: 716 m.n.m. nadmorska vyska cil: 200 m.n.m. trip alti: 918 m max alti: 716 m avg climb: 3 % max climb: 16 % trip distance: 106.99 km ride time: 4:40:46 avg speed: 22.80 km/h max speed: 67.50 km/h start time: 10:16 end time: 20:08

SHRNUTI

trip alti: 3055 m

max alti: 716 m

avg climb: 3 %

max climb: 16 %

trip distance: 278.66 km

ride time: 14:30

avg speed: 20.63 km/h

max speed: 67.50 km/h

start time: 9:45

end time: 20:08

Tak doufam, ze jste si uzili tento clanek stejne jako ja. Muselo to byt fakt super a hodne me mrzi, ze jsem nejel. Nu coz, pristi rok uz buhde vsechno jinak:)


FOTOGALERIE

Staci kliknout:)






ufafil a koca (c) 2007